Opava má specifické stavební podmínky, které výrazně ovlivňují výběr materiálů na podlahy a obklady. První věc, kterou je nutné zmínit, je kvalita místní vody – je extrémně tvrdá, což způsobuje rychlé usazování vápenných usazenin na vodovodních armaturách, ale také na nově položených obkladech. Doporučujeme proto používat speciální impregnační nátěry a spárovací hmoty odolné vůči vodě, aby se předešlo bílému povlaku na povrchu. Dalším specifikem jsou staré činžovní domy v centru, kde se často setkáváme s původními dřevěnými podlahami z 19. století, které byly položeny na trámech, jež se v průběhu času prohnuly. Tyto podlahy nelze jednoduše vyměnit – je nutné provést komplexní vyztužení konstrukce a teprve poté položit novou podlahu. V panelových domech z 70. a 80. let (například v Kateřinkách) je problémem často nedostatečná izolace proti hluku, což může být problémem zejména při pokládce dřevěných podlah. Zde doporučujeme používat systémy s tlumící podložkou. Kromě toho je v Opavě běžné, že domy jsou postaveny na nestabilním podloží, což může vést k mírnému poklesu budovy a následnému vzniku trhlin v podlahách. Proto je důležité provádět pravidelnou kontrolu stavu podlah a obkladů, zejména v bytech v přízemí.
| Služba | Cena |
|---|---|
| Obkladačské práce a pokládka dlažby | od 450 do 950 Kč / m² |
| Lití anhydritových a podlahových stěrek | od 220 do 450 Kč / m² |
Pokud máte podezření, že nová podlaha bude o více než 5 mm vyšší než ta původní, doporučujeme nechat si provést přesné měření. V Opavě se často setkáváme s případy, kdy starší dřevěné podlahy byly v průběhu let srovnány srovnávacími hmotami, a nová podlaha tak může být až o 1 cm vyšší. V takovém případě je nutné upravit dveře, aby se správně zavíraly. Pokud byste novou podlahu položil bez kontroly, riskujete, že dveře nebudou vůbec zavirat, nebo se bude muset jejich rám podřezat.
Bohužel, pouze přetření spárovací hmotou problém nevyřeší. V Opavě máme zkušenost, že za odlupujícími se obklady bývá často vlhkostní poškození – například praskliny ve zdi, které umožňují pronikání vody, nebo plíseň za obklady. Pokud takové poškození objevíme, je nutné provést dodatečnou hydroizolaci a případně i výměnu poškozených částí zdi. Pouze tak se předejde dalším problémům, jako je například zborcení stěny nebo neustálý zápach vlhkosti.
V Opavě, kde se vlhkost vzduchu pohybuje mezi 40–60 % a teploty se v létě mohou vyšplhat až k 35 °C, je nejlepší volbou tvrdé dřevo, jako je dub, jasan nebo ořech. Měkčí dřevo, například borovice, se v těchto podmínkách snadno deformuje, praská a je náchylnější k poškrábání. Dubové parkety jsou sice dražší, ale vydrží desítky let i při běžném používání. Navíc se při broušení dají obnovit vícekrát než parkety z měkkého dřeva.
V průměru trvá položení nové podlahy v bytě o velikosti 60 m² včetně přípravných prací 2–3 pracovní dny. Pokud se jedná o výměnu dřevěné podlahy za novou, je nutné nejdříve starou podlahu odstranit, vyrovnat podklad a teprve poté položit novou. Během těchto prací je nutné, aby byl byt částečně přístupný, ale není nutné se zcela odstěhovat. Doporučujeme však připravit si náhradní ubytování na poslední den, kdy se provádí finální úklid a nanáší se nátěr či lakování, aby se podlaha mohla schnout bez rušení.
Vrzající dřevěné podlahy často nevyžadují úplnou výměnu – stačí provést kvalitní opravu. Nejčastější příčinou vrzání jsou uvolněné trámy, které se časem prohnuly, nebo neodborně položená prkna. V Opavě používáme metodu, kdy pomocí speciálního lepidla a hřebíků vyztužíme uvolněná prkna a následně podlahu přebrousíme a ošetříme olejem či lakem. Cena takové opravy se pohybuje mezi 350–650 Kč/m², přičemž celá práce trvá obvykle jeden den. Pokud však zjistíme, že je podlaha příliš poškozená nebo prkna již nejsou dostatečně pevná, doporučujeme výměnu.
Nejideálnější období pro pokládku nové podlahy je jaro (březen–květen) a začátek podzimu (září–říjen). V létě se sice teploty pohybují kolem 25–30 °C, což je ideální pro schnutí spárovacích hmot a nátěrů, ale vysoká vlhkost vzduchu může způsobit problémy s lepením materiálů. Navíc v létě dochází k většímu pohybu stavebních materiálů v důsledku změn teplot, což může vést k prasklinám v nově položené podlaze. V zimě zase hrozí riziko, že se materiály nebudou správně schnout kvůli nízkým teplotám a vysoké vlhkosti.
Získejte nové zákazníky ve vašem okolí. Prvních 100 kreditů zdarma. Registrovat jako profík