Praha má specifické podmínky pro pěstování dřevin, které ovlivňují jak kácení, tak výsadbu. Půda v mnoha lokalitách (např. v Dejvicích, kde jsou staré vily, nebo na Barrandově) je jílovitá a špatně propustná, což způsobuje kořenovou hnilobu a zvýšenou lámavost stromů. V centrech čtvrtí jako jsou Žižkov nebo Karlín zase často narážíme na problém s omezeným prostorem pro kořeny — stromy tam doslova praskají asfaltem. Dalším specifikem je kvalita vody: voda z vodovodu v Praze má pH kolem 8, což je pro většinu dřevin příliš zásadité. Proto se v Praze častěji používají druhy jako javor mléčný nebo habr, které s tímto prostředím lépe snášejí. Taktéž si dejte pozor na to, že v Praze jsou časté kontroly odpadů — proto je důležité mít veškerou dokumentaci o likvidaci dřeva. A pokud bydlíte v lokalitách jako jsou Strašnice nebo Michle, kde jsou převážně panelové domy, často řešíme problémy s padajícími větvemi kvůli poškozenému kořenovému systému způsobenému stavebními pracemi v minulosti.
Cena se odvíjí od rozsahu práce, termínu a dostupnosti odborníků v lokalitě Praha. Nejpřesnější odhad získáte z konkrétních nabídek po zadání poptávky.
Když si všimnete opakovaných padajících větví, výskytu plísní na kmeni (černé skvrny, bílé výrůstky), nebo když kmen vykazuje výrazné naklonění směrem k budově, je to jasný signál, že strom je nestabilní. V Praze se často setkáváme s případy, kdy staré jílové půdy v lokalitách jako jsou Holešovice způsobují kořenovou hnilobu — ta se projevuje řídkými korunami a zvýšenou lámavostí větví.
Ano, v Praze jsou ceny o 15–20 % vyšší než průměr v republice kvůli komplikované dostupnosti místa a přísným předpisům. Například kácení stromu v těsné blízkosti bytového domu v lokalitě jako Praha 5 (Smíchov) vyjde na 6 000–9 000 Kč, zatímco na okraji Prahy (např. Řepy) je to 4 000–6 500 Kč. Důležité je také to, že v centru Prahy se často používá metoda spouštění větví po částech, která je náročnější na čas i techniku.
V Praze se nejčastěji vysazují odolné listnaté dřeviny jako javor mléč (Acer platanoides), lípa srdčitá (Tilia cordata) nebo habr obecný (Carpinus betulus). Tyto druhy snášejí znečištěné ovzduší, mají hluboký kořenový systém (což je důležité v suchých lokalitách) a nejsou náchylné k dřevokazným škůdcům. Například javor mléčný je oblíbený i proto, že jeho listy se drolí pomalu a neucpávají tak odtoky jako listy javoru klenu.
Vyřízení povolení u Magistrátu Prahy trvá obvykle 14–21 dní, v případě složitějších případů (např. chráněné stromy) až 30 dní. Potřebujete mít připravené: vyplněný formulář žádosti, fotodokumentaci stromu, odborný posudek arboristy (kterého vám většinou zajistí řemeslník), a souhlas sousedů, pokud strom roste na hranici parcel. Bez těchto podkladů vám žádost zamítnou. V praxi to znamená, že pokud potřebujete strom pokácet např. na jaře, musíte žádost podat už v únoru.
Pokuta za nelegální kácení stromu v Praze se pohybuje od 50 000 do 500 000 Kč, a to včetně náhrady škody. Navíc vám může být nařízeno zasazení náhradní dřeviny na vlastním nákladu. V minulosti se stalo několik případů, kdy majitelé rodinných domů v lokalitách jako jsou Letná nebo Vinohrady dostali pokutu 100 000 Kč za pokácení stromu bez povolení — a museli ho pak znovu vysadit. Proto je lepší si nechat poradit od odborníka, než riskovat.
Získejte nové zákazníky ve vašem okolí. Prvních 100 kreditů zdarma. Registrovat jako profík