Plzeň je specifická nejen svou pivní kulturou, ale i vlastnostmi místní vody. Ta má tvrdost kolem 15°dH a vyšší obsah vápníku, což urychluje tvorbu usazenin v trubkách. To je důvod, proč se zde častěji používají magnetické filtry a proč je nutné sanitaci provádět častěji než v jiných regionech. Dalším specifikem jsou staré brewerie a hospody v historickém centru, kde se setkávají secesní budovy s moderními rozvody – zde je třeba dbát na kompatibilitu materiálů, aby nedocházelo k elektrochemické korozi mezi mědí a nerezí. V průmyslových zónách kolem nádraží a v Borech se zase setkáváme s větším množstvím prachu a nečistot, které mohou znečišťovat vedení. Zajímavostí je, že v posledních letech přibývá zakázek na sanitaci v nových mikrobrewerech, kde se klade důraz na ekologické čištění bez agresivních chemikálií. Právě tady se ukazuje, jak důležitá je spolupráce mezi řemeslníkem a pivovarníkem při návrhu celého systému – špatně navržené rozvody se projevují už během prvního roku provozu.
Kromě Plzeň obsluhují naši specialisté i okolní lokality. Pokud v Plzeň nenajdete ihned volný termín, doporučujeme oslovit profíky z okolí, kteří mají dojezdovou vzdálenost do 30 minut.
Zatím rozšiřujeme síť přímo v Plzni, tito řemeslníci ale obsluhují i okolní lokality:
Cena se odvíjí od rozsahu práce, termínu a dostupnosti odborníků v lokalitě Plzeň. Nejpřesnější odhad získáte z konkrétních nabídek po zadání poptávky.
V Plzni s vodou o tvrdosti kolem 15°dH se doporučuje sanitaci provádět 2x ročně, ideálně před letní a zimní sezónou. Pokud máte starší měděné trubky, může být nutné frekvenci zvýšit na 3-4x ročně, protože vápník se usazuje rychleji a vytváří ideální prostředí pro bakterie. U moderních nerezových systémů stačí roční interval, pokud máte nainstalovaný magnetický filtr.
Zanedbané vedení vede především k poklesu chuti piva – usazeniny a bakterie způsobují hořkou nebo kyselou pachuť. V horším případě může dojít k ucpání trubek, což způsobí nerovnoměrný tlak a problémy s výčepem. Největším rizikem jsou však bakterie, jako jsou laktobacily, které mohou způsobit zákal piva a zhoršenou trvanlivost. V průmyslových provozech hrozí i kontaminace celého výrobního procesu.
Ano, ale pouze za určitých podmínek. Pokud máte moderní rozvod s oddělenými úseky, dá se sanitace provést po částech během provozu. U starších systémů je nutné počítat s 4-6 hodinovým odstávkou, protože některé chemikálie nelze používat při kontaktu s potravinami. Vždy je nutné koordinovat s řemeslníkem, aby byla provedena pouze nezbytná práce, která neohrozí kvalitu piva.
Prvními signály jsou změny chuti piva (hořkost, kyselost), zvýšený tlak při čepování nebo viditelné rezavé částice ve skle. Pokud máte staré měděné trubky, kontrolujte pravidelně spoje a ohyby – tam se koroze objevuje nejčastěji. Dalším varovným znamením je časté ucpávání kohoutků nebo nepravidelný průtok. V průmyslových provozech lze provést endoskopickou kontrolu, která odhalí vnitřní poškození trubek.
Sanitace pivního vedení spadá pod služby související s provozováním hospod a restauračních zařízení, proto je standardně zatížena 21% DPH. Pokud máte podnikatelský subjekt, můžete tuto službu uplatnit jako provozní náklad v daňovém přiznání. Pro soukromé osoby (například majitele malých hospod) se bohužel daňový odpočet neuplatňuje, protože se nejedná o investici do nemovitosti, ale o údržbu provozního zařízení.
Běžný proplach vodovodního potrubí odstraňuje pouze mechanické nečistoty a minerální usazeniny, zatímco sanitace pivního vedení zahrnuje i dezinfekci proti bakteriím a kvasinkám specifickým pro výrobu piva. Používají se jiné chemikálie (například kyselina citronová pro odstraňování vápenných usazenin a chlorové přípravky pro dezinfekci) a proces je mnohem důkladnější. Navíc se u pivního vedení kontroluje i těsnost a tlak, aby se zajistila správná funkce výčepu.
Získejte nové zákazníky ve vašem okolí. Prvních 100 kreditů zdarma. Registrovat jako profík